Tělesná kultura, 2017 (roč. 40), číslo 1

Tělesná kultura 2017, 40(1):45-53 | 10.5507/tk.2017.003

Pohybová aktivita a sportovní preference západočeských adolescentů

Petr Valach1, Karel Frömel2, Lukáš Jakubec2, Daniela Benešová1, Václav Salcman1
1 Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň, Česká republika;
2 Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika

Východiska: Pravidelná pohybová aktivita (PA) se jeví jako nejúčinnější faktor prevence proti civilizačním onemocněním. Období adolescence je považováno za jedno z klíčových při tvorbě a udržení správného návyku k pravidelné PA. Domníváme se, že úroveň pohybové aktivity mládeže je možné ovlivnit možností vykonávat preferované sportovní aktivity.

Cíle: Hlavním cílem studie bylo, na základě zjištění celkového objemu vykonané PA a struktury sportovních preferencí u západočeských adolescentů zjistit, zda existují vztahy mezi preferovanými sportovními odvětvími a skladbou a úrovní týdenní pohybové aktivity.

Metodika: Výzkum byl realizován na pěti vybraných středních školách Plzeňského kraje, přičemž se ho celkově zúčastnilo 382 chlapců a 529 děvčat. Úroveň PA a sportovních preferencí byla zjišťována pomocí dotazníku IPAQ a Dotazníku sportovních preferencí s využitím internetového systému INDARES. Ke statistickému zpracování dat byla využita Kruskal-Wallisova ANOVA, kontingenční tabulky a Spearmanova korelační analýza.

Výsledky: Výsledky ukázaly, že preference kondičních aktivit jsou ve významném vztahu s vyšší úrovní PA ve volném čase u chlapců (p = 0,006) a s intenzivní PA u chlapců (p = 0,014) i děvčat (p = 0,044) oproti těm, kteří tyto aktivity nepreferují. U chlapců jsme zjistili statisticky významné závislosti (p = 0,022) mezi preferencí týmových sportů a PA ve škole. 51,8 % chlapců a 37,7 % děvčat preferujících kondiční aktivity plní doporučení 3 × 20 min intenzivní PA během jednoho týdne (z nepreferujících pouze 30,5 % chlapců a 18,1 % děvčat). Hlavní preferované pohybové aktivity dívek jsou individuální sporty (plavání, cyklistika, sjezdové lyžování), následují pak týmové sporty a rytmické a taneční aktivity. U chlapců se na předních místech objevují týmové sporty (fotbal, florbal, basketbal), individuální sporty a kondiční aktivity.

Závěry: Plnění cílů školní tělesné výchovy s co nejvíce možným využitím preferovaných sportovních aktivit považujeme za zásadní pro udržení či zlepšení vztahu adolescentů k tělesné výchově jako vyučovacímu předmětu a pro prevalenci pohybově aktivního životního stylu mládeže.

Klíčová slova: pohlaví, IPAQ, Dotazník sportovních preferencí, škola, tělesná výchova

Physical activity and sport preferences of West Bohemian adolescents

Background: Regular physical activity is the crucial factor in treating lifestyle diseases. The age of adolescence is considered as the important period of person's life for creation and further maintaining healthy lifestyle habits. We assume that the level of physical activities of young people could be influenced by the possibilities to perform the preferred sporting activities.

Objective: The aim of the presented study was to estimate the total amount of performed physical activity and the structure of sport preferences in West Bohemian adolescents. Further to find out the existence of relationships between preferred sport branches and composition of weekly physical activities of girls and boys.

Methods: The research was conducted at five selected secondary schools of the Pilsen region, under the total participation of 382 boys and 529 girls. The level of physical activity (PA) and sporting preferences was assessed by means of the IPAQ questionnaire and questionnaire of sports preferences, with the use of the internet system INDARES. For the statistical processing of the gained data, the Kruskal-Wallis ANOVA test, crosstabulation tables, and Spearman correlation analysis were used.

Results: The results showed that the preference of fitness activities is associated with a higher level of PA in spare time of boys (p = .006), and with intensive PA of boys (p = .014) and girls (p = .044), compared to those, who do not prefer these activities. In addition, in case of boys, we have found statistically significant correlations (p = .022) between the preference of team sports and PA at school. 51.8% of boys and 37.7% of girls, who prefer fitness activities, comply with the recommendation of at least 3 × 20 minutes of intensive PA during one week (out of those, who do not prefer, only 30.5% of boys and 18.1% of girls). Individual sports (swimming, cycling, and downhill skiing) are the main physical activities preferred by girls. These activities are followed by team sports, rhythmic and dance activities. In case of boys, team sports (football, floorball, and basketball), individual sports, and fitness activities appear at top positions.

Conclusions: Achieving the objectives of school physical education, with the maximum use of the preferred sporting activities, we consider essential for maintaining or improving the adolescents relation to physical education as subjects of study, as well as for the prevalence of physically active lifestyle of young people.

Keywords: gender, IPAQ, Sport preferences survey, school, physical education

Vloženo: únor 2016; Přijato: únor 2017; Zveřejněno online: duben 2017; Zveřejněno: červen 2017

Stáhnout citaci

Reference

  1. Abu-Omar, K., Rütten, A., & Lehtinen, V. (2004). Mental health and physical activity in the European Union. Sozial und Präventivmedizin, 49, 301-309. doi:10.1007/s00038-004-3109-8 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Ainsworth, B. E., & Tudor-Lock, C. (2005). Health and physical activity researchas represented in RQES. Research Quaterly Exercise and Sport, 76(2 Suppl.), 40-52. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Bauman, A. E., Bull, F. C., Chey, T., Craig, C. L., Ainsworth, B. E., Sallis, J. F., … Pratt, M. (2009). The international prevalence study on physical activity: Results from 20 countries. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 6, 21. doi:10.1186/1479-5868-6-21 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Brettschneider, W. D. (2005). Sportunterricht in Deutschland - erste Ergebnisse der SPRINT-Studie. FK - Info, 2, 19-24.
  5. Bouchard, C., Blair, S. N., & Haskell, W. (2007). Physical activity and health. Champaign, IL: Human Kinetics.
  6. Craig, C. L., Marshall, A. L., Sjöström, M., Bauman, A. E., Booth, M. L., Ainsworth, B. E., … Oja, P. (2003). International physical activity questionnaire: 12 country reliability and validity. Medicine & Science in Sports & Exercise, 35, 1381-1395. doi:10.1249/01.MSS.0000078924.61453.FB Přejít k původnímu zdroji...
  7. Cust, A. E., Armstrong, B. K., Smith, B. J., Chau, J., van der Ploeg, H. P., & Bauman, A. (2009). Self-reported confidence in recall as a predictor of validity and repeatability of physical activity questionnaire data. Epidemiology, 20, 433-441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Dong-Hyun, K., & Wi-Young, S. (2012). The relationship between daily Internet use time and school performance in Korean adolescents. Central European Journal of Medicine, 7, 444-449. doi:10.2478/s11536-012-0019-7 Přejít k původnímu zdroji...
  9. Eurydice. (2013). Schlaglichter. Sportunterricht an den Schulen in Europa. Staženo z http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/150DE_HI.pdf
  10. Fogelholm, M., Malmberg, J., Suni, J., Santtila, M., Kyrolainen, H., Mantysaari, M., … Oja, P. (2006). International physical activity questionnaire: Validity against fitness. Medicine and Science in Sports and Exercise, 38, 753-760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Goldfield, G. S., Anderson, K., Buchholz, A., Obeid, N., Nguyen, H., & Flament, M. F. (2011). Physical activity and psychological adjustment in adolescents. Journal of Physical Activity and Health, 8(2), 157-163. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Frömel, K., Bauman, A., Bláha, L., Feltlová, D., Fojtík, I., Hájek, J., … Šebrle, Z. (2006). Intenzita a objem pohybové aktivity 15-69leté populace České republiky. Česká kinantropologie, 10, 13-27.
  13. Frömel, K., Novosad, J., & Svozil, Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  14. Kudláček, M. (2013). Increase of the effectiveness of school PE classes through sport preferences survey: Contextual prediction of demanded sport activities. Acta Universitatis Palackianae Olomoucensis. Gymnica, 43(1), 41-48. doi:10.5507/ag/2013.005 Přejít k původnímu zdroji...
  15. Kudláček, M. (2015). Pohybová aktivita a sportovní preference adolescentů ve vazbě na prostředí: Regionální komparativní studie. Tělesná kultura, 38(1), 47-67. doi:10.5507/tk.2015.003 Přejít k původnímu zdroji...
  16. Kudláček, M., & Frömel, K. (2012). Sportovní preference a pohybová aktivita studentek a studentů středních škol. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  17. Máček, M., Radvanský, J., Brůnová, B., Daďová, K., Fajstavr, J., Kolář, P., ... Zeman, V. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén.
  18. Miklánková, L., Elfmark, M., & Sigmund, E. (2013). Specifika pohybové aktivity dětí raného a středního školního věku. Studia Sportiva, 7(1), 7-14.
  19. Mitáš, J., Frömel, K., Vašíčková, J., Dygrýn, J., & Pelclová, J. (2013). Mezinárodní přístupy ve výzkumu pohybově aktivního životního stylu v environmentálním kontextu. In M. Kopecký, K. Kikalová, & J. Tomanová (Eds.), Antropologicko-psychologicko-sociální aspekty podpory zdraví a výchovy ke zdraví (pp. 293-309). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  20. Rütten, A., & Abu-Omar, K. (2004). Prevalence of physical activity in the European Union. Sozial und Präventivmedizin, 49, 281-289. doi:10.1007/s00038-004-3100-4 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Řepka, E. (2005). Motivace žáků ve školní tělesné výchově. České Budějovice: Jihočeská univerzita.
  22. Sigmund, E., & Sigmundová, D. (2011). Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  23. Vašíčková J., Groffik D., Frömel K., Chmelík, F., & Wasowicz, W. (2013). Determining gender differences in adolescent physical activity levels using IPAQ long form and pedometers. Annals of Agricultural and Environmental Medicine, 20, 749-755. Přejít na PubMed...
  24. World Health Organization. (2010). Global recommendations on physical activity for health. Geneva: World Health Organization.