Tělesná kultura, 2017 (roč. 40), číslo 1

Tělesná kultura 2017, 40(1):23-32 | 10.5507/tk.2017.001

Lidské biorytmy a jejich význam

Petr Kachlík
Pedagogická fakulta, Masarykova Univerzita, Brno, Česká republika

Východiska: Biorytmy představují jeden ze základních atributů života. Nalézáme je na všech úrovních organizace živého systému, jsou geneticky podmíněny. V postmoderní informační společnosti je můžeme vystopovat v oblasti kosmického výzkumu, medicíny, pedagogiky, výrobních odvětví.

Cíle: V článku je podána základní charakteristika biorytmů, jejich členění a vazby s důrazem na lidský organismus. Je uveden systém řízení biorytmů, projevy jejich poruchy, je poukázáno na využití biorytmů v lékařské a pedagogické praxi i na nový pohled na stárnutí.

Metodika: Jedná se o přehledový článek, který vznikl na základě analyticko-syntetického přístupu s využitím tištěných a elektronických literárních zdrojů.

Výsledky: Biorytmy se projevují jako cyklické, pravidelné střídání fyziologických dějů probíhajících v organismu a také jako pravidelné střídání intenzity těchto dějů. Živé systémy mají endogenní hodiny synchronizované střídáním světla a tmy. Biorytmy lze členit dle délky jejich periody na ultradiánní (kratší než 20 hodin), cirkadiánní (20-28 hodin) a infradiánní (delší než 28 hodin). Biorytmy jsou na vyšší úrovni reprezentovány řadou mozkových jader, žláz s vnitřní sekrecí, oční sítnicí i periferními orgánovými centry. Působí hierarchicky od buněk přes tkáně a orgány až po makroorganismus, jsou spjaté s řadou důležitých dějů v těle, přírodě i vesmíru. Jejich základní úlohou je umožnit existenci a adaptabilitu jakéhokoli živého systému. Vhodné načasování lékařských zákroků, vzdělávacího procesu, práce a relaxace rovněž souvisí s biorytmy. Znalost a respektování lidských biorytmů může pomoci harmonizovat denní cyklus, zefektivnit výkon v zaměstnání, využití volného času i odpočinek.

Závěry: Na lidský život a zdraví má vliv celá řada faktorů, biorytmy jsou jedním z nich. Reálně můžeme poznatků o lidských biorytmech využít k efektivnější práci i odpočinku, naučit se vycítit a respektovat potřeby vlastního těla. Můžeme aktivně zasáhnout do svého životního stylu, pokusit se minimalizovat rizikové chování a posílit působení ochranných faktorů.

Klíčová slova: biorytmus, epifýza, chronobiologie, nemoc, učení, zdraví

Human biorhythms and their importance

Background: Biorhythms are one of the fundamental attributes of life. Biorhythms are found at all levels of organization of a living system, they are genetically determined. In the postmodern information society they can be traced in the field of space research, medicine, education, and the production sectors.

Objective: The article makes the basic characteristics of biorhythms, their classification and bonds with an emphasis on the human body. Management system biorhythms, manifestations of their disorders are listed and the use biorhythms in medical and educational practice and on a new view of aging are pointed out.

Methods: This is a review article, which was based on the analytic-synthetic approach using printed and electronic literary sources.

Results: Biorhythms are manifested as cyclical alternation of physiological processes occurring in the body, as well as the alternation of the intensity of these processes. Living systems possess endogenous clock synchronized alternating light and dark. Biorhythms can be divided according to the length of their period into ultradian (less than 20 hours), circadian (20-28 hours) and infradian (longer than 28 hours). Biorhythms are at a higher level represented by a series of brain nuclei, endocrine glands, retina and peripheral organ centers. It operates through a hierarchy of cells, tissues and organs to macroorganism, they are associated with a number of important processes in the body, nature and the universe. Their basic role is to enable the existence and adaptability of any living system. Appropriate timing of medical interventions, educational process, work and relaxation are also associated with biorhythms. Knowledge and respect of human biorhythms can help to harmonize day cycle, improve efficiency at work, use of leisure time and relaxation.

Conclusions: Human life and health are influenced by a numbers of factors, biorhythms are one

of them. Realistically, we can use knowledge about human biorhythms for more effective work and rest, to learn to sense and respect the needs of the body. We can actively intervene in our own lifestyle, try to minimize behavioral risks and reinforce the operation of protective factors.

Keywords: biorhythms, the pineal gland, chronobiology, illness, learning, health

Vloženo: únor 2016; Přijato: leden 2017; Zveřejněno online: duben 2017; Zveřejněno: červen 2017

Stáhnout citaci

Reference

  1. Anwar, Y. A., & White, W. B. (1998). Chronotherapeutics for cardiovascular disease. Drugs, 55, 631-643. doi:10.2165/00003495-199855050-00003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Bednářová, J., & Šmardová, V. (2010). Školní zralost. Brno: Computer Press.
  3. Berger, J. (1995). Biorytmy: tajemství vlastní budoucnosti. Praha: Paseka.
  4. Boden, M. J., & Kennaway, D. J. (2006). Circadian rhythms and reproduction. Reproduction, 132, 379-392. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Bourne, R. S., & Mills, G. H. (2006). Melatonin: Possible implications for the postoperative and critically ill patient. Intensive Care Med., 32, 371-379. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Cornélissen, G. (2004). Symposium chronobiology in medicine: Proceedings dedicated to the 85th anniversary of professor Franz Halberg. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
  7. Cromie, W. J. (1999). Human biological clock set back an hour. Staženo z http://www.news.harvard.edu/gazette/1999/07.15/bioclock24.html
  8. Drábková, J. (2013). Melatonin v perioperační a intenzivní medicíně. Staženo z http://www.pmfhk.cz/BATLS1/NOVINKY/8.htm
  9. Drahoňovská, H., & Přibáňová, H. (2004). Světlo a osvětlení. In K. Provazník & L. Komárek (Eds.), Manuál prevence v lékařské praxi - souborné vydání II: Faktory zevního prostředí, vliv na zdraví, prevence (pp. 151-155). Praha: Fortuna.
  10. Halberg, F., Kenner, T., & Fišer, B. (Eds.). (2002). Importance of chronobiology in diagnosing and therapy of internal diseases: Dedicated to the 60th anniversary of professor Jarmila Siegelová - proceedings. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.
  11. Haus, E. (2007). Chronobiology in the endocrine system. Advanced Drug Delivery Reviews, 59, 985-1014. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Havelková, M. (2008). Biorytmy, jejich význam pro zdraví a jejich využití v pedagogickém procesu. In P. Kachlík & V. Mužík (Eds.), KALOKAGATHIE XI. Fórum výchovy ke zdraví (pp. 592-647). Brno: Masarykova univerzita.
  13. Hildebrandt, G. (1976). Biologische Rhythmen und Arbeit: Bausteine zur Chronobiologie und Chronohygiene der Arbeitsgestaltung. New York, NY: Springer-Verlag. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Honsová, D. (2008). Biočas a biorytmy. Staženo z http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1080
  15. Chalupa, B. (1981). Pozornosť a jej úloha v psychickej regulácii činnosti. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
  16. Illnerová, H. (1994). Blížíme se k poznání podstaty biologických hodin? Vesmír, 73, 425-426.
  17. Illnerová, H. (1996a). Melatonin a jeho působení. Vesmír, 75, 266-269.
  18. Illnerová, H. (1996b). Melatonin, jeho tvorba a působení. Staženo z http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin273/melatoni.htmlIllnerová, H. (1996c). Nález dalších biologických hodin u savců? Vesmír, 75, 405.
  19. Illnerová, H., & Sumová, A. (2008). Vnitřní časový systém. Psychiatria pre prax, 9, 230-233. Přejít na PubMed...
  20. Jež, P. (2010). BIORYTMUS - znáte nebo neznáte? Staženo z http://www.faktorplus.cz/rs/zdrava-vyziva-a-doplnky-stravy/biorytmus-znate-nebo-neznate.html
  21. Lokšová, I., & Lokša, J. (1999). Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál.
  22. Mletzko, H. G., & Mletzko, I. (1985). Biorhythmik: Elementareinführung in die Chronobiologie. Wittenberg/Lutherstadt: A. Ziemsen.
  23. Ohso, S. (2007). Biological clock and chronopharmacology. Nihon Shinkei Seishin Yakurigaku Zasshi, 27(3), 95-102. Přejít na PubMed...
  24. Pierpaoli, W., & Lesnikov, V. A. (1994). The pineal aging clock. Evidence, models, mechanisms, interventions. The aging clock. Ann. N. Y. Acad. Sci., 719, 461-473. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Pierpaoli, W., & Regelson, W. (1994). Pineal control of aging: Effect of melatonin and pineal grafting on aging mice. Proc. Natl. Acad. Sci., 94, 787-791. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Pokorná, V. (2000). Rozvoj vnímání a poznávání. Praha: Portál.
  27. Sarmány, I. (1993). Biorytmy v školskej činnosti - príspevok k školskej ergonómii. Československá psychologie, 37, 481-490.
  28. Scheving, L. E., Halberg, F., & Pauly, J. E. (1974). Chronobiology. Stuttgart: Georg Thieme Publishers.
  29. Skočovský, K. D. (2004) Chronopsychologie: výzkum rytmicity v lidském chování a prožívání. Československá psychologie, 48, 69-83.
  30. Strunecká, A., & Patočka, J. (2005). O šišince, světle, serotoninu a depresi. Psychiatrie, 9(2), 113-118.
  31. Šonka, K. (2008). Úloha melatoninu u cirkadiánních poruch. FarmiNews, 2, 94-95.
  32. Vágnerová, M., & Valentová, L. (1992). Psychický vývoj dítěte a jeho variabilita. Praha: UK.
  33. Zeman, M., & Herichová, I. (2014). Chronofyziológia. In K. Javorka et al. (Eds.), Lekárska fyziológia: učebnica pre lekárske fakulty (pp. 663-679). Martin: Osveta.