Tělesná kultura, 2017 (roč. 40), číslo 1

Tělesná kultura 2017, 40(1):16-22 | 10.5507/tk.2015.016

Fenomén neoprávněného uvolnění z tělesné výchovy v základním a středním školství

Ondřej Ješina
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika

Východiska: Navzdory existenci mezinárodních smluv a strategických dokumentů, ale i zkušenostem ze zahraničí, je bezdůvodné uvolnění ze školní tělesné výchovy u nás realitou a často využívanou praxí. Na jedné straně se žáci se zdravotním postižením (či jinými speciálními vzdělávacími potřebami), kteří navštěvují školy pro ně primárně určené, účastní všech povinných předmětů včetně tělesné výchovy, na druhé straně pak na běžných školách žáci s daleko menšími zdravotními problémy neabsolvují tělesnou výchovu s odkazem na zdravotní komplikace, které by jim tato účast potenciálně způsobila.

Cíl: Cílem příspěvku je upozornit na některé negativní dopady při uplatňování norem a standardů ve vztahu k uvolňování žáků ze školní tělesné výchovy na základních a středních školách.

Metodika: Hlavní metodou je analýza relevantních zdrojů, zejména pak legislativních norem.

Výsledky: Předkládaný příspěvek si dovoluje diskutovat nad některými pasážemi zákona č. 561/2004 Sb. týkajícími se dané problematiky. Upozorňuje na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZ ČR) č. 391/2013 Sb., která si klade za cíl působit preventivně na ochranu zdraví nejen dětí, ale i dospělých, v kontextu výkonnostního sportu, ale i volnočasových aktivit a školní tělesné výchovy. Z tohoto důvodu tato vyhláška zavádí systém lékařských prohlídek a omezuje, nebo zamezuje, přístup k pohybovým aktivitám u vybraných skupin osob.

Závěry: Negativně hodnotíme zejména skutečnost, že legislativní normy deklarují možnost uvolnění ze školní tělesné výchovy bez nabídky alternativy. V praxi jsme pak svědky uplatňování příslušných zákonů a vyhlášek, které bohužel podporuje vytváření bariér v přístupu značné skupiny žáků k pohybovým aktivitám, zejména pak žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním.

Klíčová slova: aplikované pohybové aktivity, školská legislativa, zdraví, životní styl, kvalita života, zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění

The phenomenon of unauthorized release of physical education in the Czech education system

Background: Despite the existence of international agreements and strategic documents, but also the experience from abroad is gratuitous release of school physical education in our reality, and often used practice. On the one hand, pupils with disabilities (or other special educational needs), who attend the school primarily intended for them, participating in all the compulsory subjects, including physical education, on the other hand, then on the mainstream schools pupils with far fewer health problems don't realize physical education with reference to health complications, which could potentially cause such participation.

Objective: The aim of the paper is to highlight some of the negative effects in the application of norms and standards in relation to the release of the pupils of the school of physical education at the elementary and secondary schools.

Methods: The main method is the analysis of relevant sources, in particular the legislative standards.

Results: The present contribution allows you to discuss over some passages of Act no. 561/2004 Coll. relating to the issue. It draws attention to the decree of Ministry of health no. 391/2013 which aims to act preemptively to protect the health of children and adults in the branch of sport, leisure activities and school physical education. For this reason, this Decree establishes a system for medical examinations and restricts or prevents access to mobility activities for selected groups of persons.

Conclusions: We evaluate negatively in particular the fact that the legislative standards declare the possibility of release from the school of physical education menu without menu alternatives, which we consider to be the wrong decision of our legislators. The application of the relevant laws and decrees still creates barriers to access of some children, pupils and students for mobility activities, in particular pupils with special educational needs.

Keywords: adapted physical activity, educational legislation, health, lifestyle, quality of life, disability, long-term illness

Vloženo: březen 2015; Přijato: říjen 2015; Zveřejněno online: listopad 2016; Zveřejněno: červen 2017

Stáhnout citaci

Reference

  1. Baker, D. W., Wolf, M. S., Feinglass, J., Thompson, J. A., Gazmararian, J. A., & Huang, J. (2007). Health literacy and mortality among elderly persons. Archives of Internal Medicine, 167, 1503-1509. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Baker, P. R. A., Costallo, J. T., Dobbins, T., & Waters, E. B. (2014). The benefits and challenges of conducting an overview of systematic reviews in public health: A focus on physical activity. Journal of Public Health, 36, 517-521. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Baloun, L., Kudláček, M., & Čepička, L. (2013). Analýza nabídky předmětů z oblasti aplikovaných pohybových aktivit pro studenty studující obor učitelství tělesné výchovy na vysokých školách v České Republice. Tělesná kultura, 37(1), 95-112. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Baranowski, T., Bouchard, C., Bar-Or, O., Bricker, T., Health, G., Kimm, S, … Washington, R. (1994). Assessment, prevalence, and cardiovascular benefits of physical activity and fitness in youth. Medicine & Science in Sports & Exercise, 24, 237-247.
  5. Bartoňová, R., & Ješina, O. (2012). Individuální vzdělávací plán ve školní tělesné výchově. Olomouc: Univerzita Palackého.
  6. Bláha, L. (2010). Námět k začlenění jedince se zrakovým nebo jiným zdravotním postižením do pohybových her. Tělesná výchova a sport mládeže, 76(2), 20-25.
  7. Block, M. E., & Obrusníková, I. (2007). Inclusion in Physical Education: A review of the literature from 1995-2005. Adapted Physical Activity Quarterly, 24, 103-124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Cooper, A. R., Andersen, L. B, Wedderkopp, N., Page, A. S., & Froberg, K. F. (2005). Physical activity levels of children who walk, cycle, or are driven to school. Preventive Medicine, 29, 179-184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Dostál, M. (2011). Zařazení žáka s tělesným postižením do školní tělesné výchovy (pilotní studie) (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Olomouc.
  10. Dostálová, I. (2011). Teorie a praxe zdravotní tělesné výchovy. Tělesná kultura, 34(2), 114-126.
  11. Dostálová, I. (2013). Zdravotní tělesná výchova ve studijních programech Fakulty tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého.
  12. Dostálová, I., Sigmund, M., & Kvintová, J. (2013). Theoretical and practical aspects of health physical education in the Czech republic. E-pedagogicum, 2, 110-124.
  13. European Commission. (2014). EU Work plan for sport. Retrieved from http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=19860&no=1
  14. Freedson, P. S. (1991). Electronic motion sensors and heart rate as measures of physical activity in children. Journal of School Health, 61, 220-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Hošek, V. (2001). Pohyb a kvalita života. Psychologie dnes, 7(6), 18.
  16. Hrstková, H., & Bothová, P. (2012). Pohybová aktivita u jedinců po prodělaném nádorovém onemocnění v dětství. Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi, 3, 54-59.
  17. Human Kinetics. (2010). Inclusive recreation: Programs and services for diverse populations. Champaign, IL: Author.
  18. Hurych, E. (2014). Spiritualita a zážitková pedagogika. Gymnasion. Retrieved from http://www.gymnasion.org/archive/article/spiritualita-zazitkova-pedagogika
  19. Janečka, Z. (2004). Úvod do motorické kompetence jinak zrakově disponovaných dětí (Disertační práce). Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Olomouc.
  20. Janečka, Z., & Bláha, L. (2013). Motorické kompetence osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého.
  21. Jeong, M. (2011). Measuring physical educators' teaching behavior: Process of developing a questionnaire. In 18th International Symposium of Adapted Physical Activity. ISAPA Book of Abstract (n. p.). Paris: Universita Paris Ouest.
  22. Ješina, O. (2011). Kompetence učitelů aplikované tělesné výchovy. Tělesná kultura, 34(2), 19-44. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Ješina, O. (2013). TV v systému škol pro žáky s MP. In O. Ješina, R. Bartoňová, L. Kepštová, & L. Hovorková (Eds.), Úvod do didaktiky aplikovaných pohybových aktivit žáků s mentálním postižením (pp. 17-35). Olomouc: Univerzita Palackého.
  24. Ješina, O., Bartoňová, R., Gebauer, A., Rybová, L., Kučera, M., & Vyhlídal, T. (2011). Konzultant aplikovaných pohybových aktivit jako poradenský pracovník pro školní tělesnou výchovu. Česká kinantropologie, 15(4), 95-106.
  25. Ješina, O., Hamřík, Z., Bartoňová, R., Janečka, Z., Kalman, M., Kučera, M., ... Vyhlídal, T. (2011). Podpora aplikovaných pohybových aktivit v kontextu volného času. Olomouc: Univerzita Palackého.
  26. Ješina, O., & Kudláček, M. (2009). Modifikace pohybových aktivit pro participaci dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v integrované školní tělesné výchově. Speciální pedagogika, 19, 227-237.
  27. Ješina, O., Kudláček, M., Janečka, Z., Kukolová, P., Nekudová, B., Němcová, D., ... Štěrbová, D. (2011). Aplikovaná tělesná výchova. Olomouc: Univerzita Palackého.
  28. Ješina, O., Kudláček, M., & Bartoňová, R. (2015). Metodika práce AP - podpora žáků s tělesným postižením v tělesné výchově. Olomouc: Univerzita Palackého.
  29. Jirásek, I. (2014). Fenomén putování jako symbol duchovního rozměru osobnostního rozvoje v diskursu zážitkové pedagogiky. Pedagogická orientace, 24, 5-21. Přejít k původnímu zdroji...
  30. Kalman, M., Hamřík, Z., & Pavelka, J. (2009). Podpora pohybové aktivity: pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut.
  31. Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., & Csémy, L. (2010). Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků. Olomouc: Univerzita Palackého.
  32. Kalman, M., & Vašíčková, J. (2013). Zdraví a životní styl dětí a školáků. Olomouc: Univerzita Palackého.
  33. Kolisko, P. (2002). Cesty zdraví. Olomouc: Univerzita Palackého.
  34. Křivohlavý, J. (2003). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
  35. Kudláček, M. (2014). Aplikované pohybové aktivity a jejich kořeny v České republice. Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi, 5(2), 33.
  36. Kudláček, M., & Ješina, O. (2008). Integrace žáků s tělesným postižením do školní tělesné výchovy. Olomouc: Univerzita Palackého.
  37. Kudláček, M., & Ješina, O. (2013). Integrovaná tělesná výchova, rekreace a sport. Olomouc: Univerzita Palackého.
  38. Kudláček, M., Morgulec, N., & Verellen, J. (2010). European standards in Adapted Physical Activities. Olomouc: Univerzita Palackého.
  39. Lee, A. C., & Maheswaran, R. (2011). The health benefits of urban green spaces: A review of the evidence. Journal of Public Health, 33, 212-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2004). Zákon 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). MŠMT.
  41. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2013). Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu. MZ ČR.
  42. Mitáš, J., & Frömel, K. (2013). Pohybová aktivita české dospělé populace v kontextu podmínek prostředí. Olomouc: Univerzita Palackého.
  43. Mužík, V., Dobrý, L., & Süss, V. (2008). Tělesná výchova a sport mládeže v biologickém, psychologickém, sociálním a didaktickém kontextu. Brno: Masarykova univerzita.
  44. Organizace spojených národů. (2006). Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. New York: Autor.
  45. Rybová, L., & Kudláček, M. (2010). Integrace žáků s tělesným postižením do hodin školní tělesné výchovy. Studia Sportiva, 4, 127-132.
  46. Sallis, J. F., & Patrick, K. (1994). Physical activity guidelines for adolescents: Consensus statement. Pediatric Exercise Science, 6, 302-314. Přejít k původnímu zdroji...
  47. Štěrba, J. (2014). Problematika péče o děti po léčbě zhoubného nádoru nesmí končit s posledním podáním chemoterapie. In T. Vyhlídal & K. Holická (Eds.), 3. česká národní konference APA - Pohybové aktivity v dětské onkologii (p. 23). Praha: Vydavatelství Powerprint.
  48. Štěrbová, D. (2007). Pohybové aktivity v životě dětí s hluchoslepotou. Olomouc: Univerzita Palackého.
  49. Sherrill, C. (2004). Adapted physical activity, recreation and sport: Crossdisciplinary and lifespan (6th ed.). Boston, MA: WCB/McGraw-Hill.
  50. Trost, S. G., Pate, R. R., Saunders, R., Ward, D. S., Dawda, M., & Feltin, B. (1997). A prospective study of the determinants of physical activity in rural fifth grade children. Preventive Medicine, 26, 257-263. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Válková, H. (2000). Skutečnost nebo fikce? Socializace mentálně postižených prostřednictvím pohybových aktivit. Olomouc: Univerzita Palackého.
  52. Vařeková, J., Daďová, K., Levitová, A., & Prokešová, E. (2014). APA na FTVS UK - historie a současnost. Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi, 5(2), 66.
  53. Vyhlídal, T., & Ješina, O. (2010). Hodnotová orientace dětí s onkologickým onemocněním ve vztahu ke kvalitě života a pohybovým aktivitám. Tělesná kultura, 33(3), 84-100.
  54. Vyhlídal, T., Ješina, O., Hrstková, H. Královec, J., Lauermanová, L, Rohleder, O, ... Trávníková, D. (2014). Pohybové aktivity v dětské onkologii. Praha: Vydavatelství Powerprint.
  55. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. (2008). Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní školy speciální. VÚP.