Tělesná kultura, 2016 (roč. 39), číslo 2

Tělesná kultura 2016, 39(2):94-100 | 10.5507/tk.2016.008

Porovnání tepové frekvence ve vodním prostředí a na suchu

Dan Thiel, Karel Sýkora
Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika

Východiska: Rozdíl mezi atmosférickým vzduchem a vodou lze popsat na základě chemických a fyzikálních vlastností. Rozdíl těchto vlastností ve vodě a na suchu prokazatelně ovlivňuje sportovní výkon a nelze stejnou činnost vykonávat v obou prostředích totožně. Patrné je to zejména u biomechaniky pohybu, kde důležitou roli hraje hustota prostředí. Kromě biomechaniky je u činností porovnáván rozdíl vlivu prostředí na fyziologickou odezvu lidského organismu. Změna tepové frekvence je jedním z fyziologických parametrů, které jsou zkoumány.

Cíle: Zjistit, zda ponoření organismu pod vodní hladinu má statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence oproti tepové frekvenci na suchu.

Metodika: Jedná se o kvantitativní studii prováděnou porovnáním hodnot tepové frekvence na suchu a pod vodní hladinou u 30 sportovců se zkušenostmi s plaveckými sporty (věk 23,7 ± 1,8 let). Tepová frekvence byla měřena ve statické poloze vleže na zádech po dobu pěti minut (výška vodního sloupce = 26 cm, teplota vody byla 30,4 ± 0,2° C, teplota vzduchu byla 23,4 ± 0,4° C). Pro výpočet statistické významnosti byl použit parametrický párový Studentův t-test (p = 0,05). Pro určení věcné významnosti byla u tepové frekvence stanovena hranice ±3 tepy za minutu.

Výsledky: Výsledky parametrického párového Studentova t-testu, u žádného časového bodu (každá patnáctá sekunda z pětiminutového měření), nepotvrdily statisticky signifikantní rozdíl klidové tepové frekvence ve vodě a na suchu (p = 0,080-0,925). U deseti probandů došlo ke snížení tepové frekvence ve vodě minimálně o 3 tepy za minutu, u sedmi probandů se minimálně o 3 tři tepy za minutu zvýšila tepová frekvence a u třinácti probandů se pohybovala v rozmezí ±3 tepy za minutu.

Závěry: Výsledky ukázaly, že vodní prostředí nemá statisticky signifikantní vliv na změnu klidové tepové frekvence. Při zkoumání věcné významnosti jsme nedospěli k výsledkům, které by ukazovaly jasný trend rozdílu tepové frekvence na suchu a ve vodě. Při činnostech ve vodě doporučujeme pracovat s aktuálně naměřenými hodnotami tepové frekvence.

Klíčová slova: plavání, tepová frekvence, voda, potápění, tepová frekvence ve vodě

Comparison of heart rate in the aquatic environment and on the land

Background: The difference between atmospheric air and water can be described based on the chemical and physical properties. Difference between these properties demonstrably affects sport performance and cannot perform the same activity identically in water and on land. This is evident especially in terms of biomechanics of movement. Difference in density of the environment does not allow one to perform the movement in the same way. In addition biomechanics is compared environmental influence on the human body physiological in physical activity. Changes in heart rate is one of the physiological parameters that are being investigated.

Objective: To determine whether the body submersion under water will have a significant impact on changes in resting heart rate compared to heart rate measured in the same position on the land.

Methods: This is a quantitative study conducted by comparing the values of heart on the land and in the water of 30 athletes with experiences from water sports and swimming (age 23.7 ± 1.8 years). Heart rate was measured for five minutes in static position on the back (water = 26 cm, water temperature 30.4 ± 0.2° C, air temperature 23.4 ± 0.4° C). Parametric unpaired Student t-test have been used for calculation of statistical significance have (p = .05). Threshold for estimation of practical significance of heart rate variance have been established at ±3 beats per minute.

Results: Results of parametric unpaired Student t-test did not indicate statistically significant differnce of resting heart rate in the water and on the land (p = .080-.925). Heart rate decreased at least 3 beats per minute in ten people, increased at least 3 beats per minute in seven people, or stayed in range of ±3 beats per minute in 13 people.

Conclusions: Results showed that a water environment has not a statistically significant effect for changing the resting heart rate. We are not able to come with a clear trend of difference in heart rate in the water and on the land from examined practical significance. We recommend working with actual measured heart rate values in activities in the water.

Keywords:

Vloženo: březen 2016; Přijato: srpen 2016; Zveřejněno: prosinec 2016

Stáhnout citaci

Reference

  1. Alexiou, S. (2014). The effect of water temperature on the human body and the swimming effort. Biology of Exercise, 10(2), 9-23. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Baran, I. (2010). Teplota vodného prostredia ako faktor ovplyvňujúci srdcovú frekvenciu v režime statickej apnoe. In Ľ. Benčuriková (Ed.), Štúdium motoriky človeka vo vodnom prostředí (pp. 140-195). Bratislava: Peter Mačura - PEEM.
  3. Bergamin, M., Ermolao, A., Matten, S., Sieverdes, J. C., & Zaccaria, M. (2015). Metabolic and cardiovascular responses during aquatic exercise in water at different temperatures in older adults. Research Quarterly for Exercise and Sport, 86(2), 163-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Berk, W., Shea, M. J., & Crevey, B. J. (1991). Bradycardic responses to vagally mediated bedside meneuvers in healthy volunteers. American Journal of Medicine, 90, 725-729. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Bělková-Preislerová, T. (1988). Plavání v pohybovém režimu zdravotně oslabených a tělesně postižených. Praha: Univerzita Karlova.
  6. Bunc, V. (1990). Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení. Praha: Optis print.
  7. Casuso, R. A., Martínez-López, E., Hita-Contreras, F., Ruiz-Cazalilla, I., Cruz-Díaz, D., & Martínez-Amat, A. (2014). Effects of in water passive recovery on sprint swimming serformance and heart rate in adolescent swimmers. Journal of Sports Science & Medicine, 13, 958.
  8. Colwin, C. M. (1992). Swimming into the 21st century. Champaign, IL: Human Kinetics.
  9. Dressendorfer, R. H., Morlock, J. F., Baker, D. G., & Hong, S. K. (1976). Effects of head out water immersion on cardiorespiratory responses to maximal cycling exercise. Undersea Biomedical Research, 3(3), 177-187. Přejít na PubMed...
  10. Edwards, S. (1996). Heart zone training: Exercise smart, stay fit and live longer. Holbrook: Adam Media Corporation.
  11. Graef, F. I., & Kruel, L. F. (2006) Heart rate and perceived exertion at aquatic environment: Differences in relation to land environment and applications for exercise prescription. Staženo z http://www.scielo.br
  12. Hendl, J.  (2004). Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
  13. Lees, T. A. (2007) Heart-rate response to exercise in the water: Implications for practitioners. International Journal of Aquatic Research and Education, 1, 291-297.
  14. Maglischo, E. W. (2003). Swimming fastest. Champaign, IL: Human Kinetics.
  15. Marabotti, C., Scalzini, A., Menicucci, D., Passera, M., Bedini, R., & Lʼabbate, A. (2013). Cardiovascular changes during SCUBA diving: An underwater doppler echocardiographic study. Acta Physiologica, 209, 62-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. McEvoy, J. E. (1985). Fitness swimming. New Jersey: Princeton.
  17. Olbrecht, J. (2000). The science of winning: Planning, periodizing and optimizig swim training. Luton: Swimshop.
  18. Onodera, S., Yoshioka, A., Matsumoto, N., Takahara, T., Nose, Y., Hirao, M., & ... Murakawa, T. (2010). Relationship between heart rate and water depth in the standing position. In P. L. Kjendlie, R. K. Stallman, & J. Cabri (Eds.), X. International Symposium for Biomechanics & Medicine in Swimming (pp. 213-214). Oslo: Norweign Schoul of Sport Science.
  19. Paulev, P. E., Pokorski, M., Honda, Y., Morikawa, T., Sakakibara, Y., & Tanaka, Y. (1990). Cardiac output and heart rate in man during simulated swimming while breath-holding. Japanese Journal of Physiology, 40, 117-125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Risch, W. D., Koubenec, H. J., Beckmann, U., Lange, S., & Gauer, O. H. (1978). The effect of graded immersion on heart volume, central venous pressure, pulmonary blooddistribution, and heart rate in man. Pflügers Archiv, 374, 115-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Robey, E., Dawson, B., Halson, S., Goodman, C., Gregson, W., & Eastwood, P. (2013). Post-exercise cold water immersion: Effect on core temperature and melatonin responses. European Journal of Applied Physiology, 113, 305-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Rokyta, R. (2015). Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. Praha: Grada.
  23. Schagatay, E., & Andersson, J. P. A. (1998) Diving response and apneic time humans. Undersea and Hyperhanc Medicine, 25, 13-19.
  24. Schagatay, E., Andersson, J. P., Hallén, M., & Pålsson, B. (2001). Selected contribution: Role of spleen emptying in prolonging apneas in humans. Journal of Applied Physiology, 90, 1623-1629. Přejít na PubMed...
  25. Suchomelová, H. (2009). Vliv vodního prostředí na změny srdeční frekvence (Bakalářská práce). Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Praha.