Tělesná kultura, 2016 (roč. 39), číslo 2

Tělesná kultura 2016, 39(2):82-93 | 10.5507/tk.2016.003

Diagnostika kardiorespirační kapacity jako významného biomarkeru zdravotního stavu

Jaroslav Novák1,2, Jaromír Votík2, Milan Štork3, Václav Zeman1
1 Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Plzeň, Česká republika
2 Fakulta pedagogická, Západočeská Univerzita v Plzni, Plzeň, Česká republika
3 Fakulta elektrotechniká, Západočeská Univerzita v Plzni, Plzeň, Česká republika

Východiska: Kardiorespirační kapacita významnou měrou charakterizuje zdravotní stav člověka. Její úroveň souvisí s řadou faktorů objektivních (např. věk, pohlaví) i ovlivnitelných (pohybová aktivita, výživa). Nízká úroveň kardiorespirační kapacity významně koreluje s řadou poruch zdravotního stavu.

Cíle: Posouzení úrovně kardiorespirační kapacity umožňuje u sportovců v řadě disciplín zhodnotit výkonnostní předpoklady, u nesportující populace upozornit na případné hrozící riziko řady tzv. civilizačních chorob. Cílem studie bylo zjistit, zda lze spiroergometrické vyšetření, vyžadující poměrně náročné technické vybavení, nahradit metodikou použitelnou v běžné ordinaci praktického lékaře.

Metodika: Z databáze vyšetření v letech 1994-2015 bylo použito 2 777 protokolů (2015 mužů a 762 žen). Kardiorespirační kapacita u všech těchto vyšetření byla hodnocena podle maximální spotřeby kyslíku VO2max, pracovní kapacity W170 a maximálního dosaženého výkonu Wmax. Zátěžový test na bicyklovém ergometru spočíval ve stupňované intenzitě zatížení do vyčerpání podle metodiky užité v rámci Mezinárodního biologického programu.

Výsledky: Uvedené parametry kardiorespirační kapacity byly vzájemně porovnány, stanoveny korelační koeficienty a vypočteny regresní rovnice. Hodnota maximálního dosaženého výkonu Wmax ve vztahu k VO2max koreluje nejvýznamněji (r = 0,89 u mužů, r = 0,85 u žen).

Závěry: Nejvýznamnější korelační závislosti jsou mezi parametry VO2max a Wmax (maximální výkon na ergometru), a mezi VO2max/kg a Wmax/kg. Pravidelná pohybová aktivita aerobního charakteru může ovlivnit biologický věk člověka natolik, že parametry kardiorespirační kapacity odpovídají normativům o 10-20 i více let mladších věkových skupin. Úměrně tomu se snižuje riziko závislosti na okolí v seniorském věku, naopak významně se zvyšuje kvalita posledních let života (Shephard, 1994). Údaje o VO2max a VO2max/kg představují významné biomarkery zdravotního stavu, které mohou posloužit také jako zpětnovazební informace, pozitivní, nebo i negativní, nejen o účinnosti pohybové aktivity, ale obecně o průběhu léčebného procesu. Úroveň "aerobní" zdatnosti významně koreluje s poklesem morbidity, prevalence a mortality tzv. civilizačních chorob, s kvalitou života a motorickou výkonností. Nemá-li vyšetřující k dispozici analyzátor dýchacích plynů, lze uvedené biomarkery kardiorespirační kapacity se značnou přesností stanovit výpočtem podle regresních rovnic, vycházejících z maximálního dosaženého výkonu na ergometru.

Klíčová slova: biomarkery zdravotního stavu, kardiorespirační kapacita, regresní rovnice, spiroergometrie

Cardio-respiratory capacity as an important biomarker of health

Background: Cardio-respiratory capacity is an important factor in human health. It's quality depends on many objective factors (such as age and gender), but it can be influenced also by others (physical activity, nutrition). Low level of cardio-respiratory capacity significantly correlates with numerous health failures.

Objective: Evaluation of the cardio-respiratory capacity in athletes enables a prediction of performance. In a non-sporting population a critically low level of cardio-respiratory capacity could be a warning signal of a high risk of diseases. The Spiroergometric examination needs very sophisticated technical equipment including O2-CO2 analyzer. The aim of the study was to examine the possibility of how to replace direct measurement of oxygen consumption by the method.

Methods: 2 777 protocols from the data base of examinations performed in the period of 1994 till 2015 were used. Cardio-respiratory capacity in all examinations was evaluated according to maximal oxygen uptake VO2max, physical working capacity W170 and maximal performance on the cyclo-ergometer. Step-vice increased workload on cyclo-ergometer based on procedure used in International Biological Program was applied to obtain the characteristics of cardio-respiratory capacity of each subject (2 015 men and 762 women).

Results: Correlation coefficients r and regression equations of cardio-respiratory capacity characteristics (W170, W170/kg, VO2max, VO2max/kg, Wmax, Wmax/kg) were calculated. The highest correlation was found between VO2max and Wmax and between VO2max/kg and Wmax/kg, both in men and women (r = .89 in men and r = .85 in women for VO2max and Wmax). The most important regression equations are: (men) VO2max = 0.0095 . Wmax + 0.54 (l/min) (r = .89), VO2max/kg = 8.3 . Wmax/kg + 13 (ml/min/kg) (r = .83); (women) VO2max = 0.0083 . Wmax + 0.67 (l/min) (r = .85), VO2max/kg = 8.0 . max/kg + 13 (ml/min/kg) (r = .83).

Conclusions: It was proved that VO2max and VO2max/kg values could be calculated according to the maximal performance (Wmax and Wmax/kg) attained on bicycle ergometer. Regular aerobic endurance exercise could reduce biological age of active individuals by 10 to 20 years with a correspondingly decreased likelihood of becoming dependent when a senior and an expressive improvement in the quality of the final years of life (Shephard, 1994). VO2max and VO2max/kg values represent important health quality biomarkers. They also offer feedback information, positive and/or negative, about the effectiveness of physical activity influencing its development. Thus, aerobic fitness level has been strongly and positively associated with reduced morbidity, prevalence and mortality rates of so called civilization diseases, good quality of life, performance level, and functional ability. Thus, if no O2-CO2 analyzer during ergometry examination is available, calculated VO2max and VO2max/kg values can be used for evaluation of cardio-respiratory capacity.

Keywords: cardio-respiratory capacity, health biomarkes, regression equations, spiroergometry

Vloženo: březen 2016; Přijato: červenec 2016; Zveřejněno: prosinec 2016

Stáhnout citaci

Reference

  1. ACSM. (2015). Standards of medical care in diabetes - 2015. Diabetes Care, 38(Suppl. 1), S1-S93.
  2. ACSM/ADA. (2010). Exercise and type 2 diabetes: American College of Sports Medicine and the American Diabetes Association - joint position statement. Medicine and Science in Sport and Exercise, 42, 2282-2303. Přejít na PubMed...
  3. Astrand, I. (1960). Aerobic work capacity in men and women with special reference to age. Acta Physiologica Scandinavica, 49(Suppl. 169), 1-92. Přejít na PubMed...
  4. Astrand, P. O., & Rodahl, K. (1970). Textbook of work physiology. New York, NY: McGraw-Hill.
  5. Astrand, P. O., & Ryhmíng, I. (1954). A nomogram for calculation of aerobic capacity (physical fitness) from puls rate during submaximal work. Journal of Applied Physiology, 7, 218-224. Přejít na PubMed...
  6. Bassett, D. R., & Howley, E. T. (2000). Limiting factors for maximum oxygen uptake and determination of endurance performance. Medicine and Science in Sport and Exercise, 32, 70-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Blair, S. N., Cheng Y., & Holder, J. S. (2001). Is physical activity or physical fitness more important in defining health benefits? Medicine and Science in Sport and Exercise, 33, 379-399. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Booth, F. W., & Chakravarthy, M. V. (2002). Cost and consequences of sedentary living: New battleground for an old enemy. President's Council on Physical Fitness and Sports. Research Digest, 3, 1-8.
  9. Booth, F. W., & Krupa, D. J. (2001). Sedentary death syndrome is what researchers now call American second largest threat to public health. Staženo z http://hdl.handle.net/10355/10361
  10. Borodulin, K., Laatikainen, T., Lahti-Koski, M., & Jousilahti, P. (2005). Associations between estimated aerobic fitness and cardiovascular risk factors in adults with different levels of abdominal obesity. European Journal of Caediovascular Prevention and Rehabilitation, 12, 126-131.
  11. Bouchard, C., Daw, E. W., Rice, T., Pérusse, L., Gagnon, J., Province, M. A., … Wilmore, J. H. (1998). Familial resemblance for VO2max in the sedentary state: The HERITAGE family study. Medicine and Science in Sports and Exercise, 30(2), 252-258. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Boule, N. G., Haddad, E., Kenny, G. P., Wells, G. A., & Sigal, R. J. (2001). Effects of exercise on glycemic control and body mass in type 2 diabetes mellitus: A meta-analysis of controlled clinical trials. JAMA, 286, 1218-1227. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Bunc, V., Dlouhá, R., & Heller, J. (1988). Odhad maximální spotřeby kyslíku pomocí submaximálních zatížení. Časopis lékařů českých, 127, 276-280. Přejít na PubMed...
  14. Cerretelli, P., & DiPrampero, P. E. (1987). Gas exchange in exercise. In A. P. Fishman, A. B. Fischer, & S. R. Geiger (Eds.), Handbook of Physiology (pp. 297-339). Maryland:
  15. Vernon B. Brooks, Bethesda.Colberg, S. R., Sigal, R. J., Fernhall, B., Regensteiner, J. G., Blissmer, B. J., Rubin, R. R., … Sigal, R. J. (2010). Exercise and type 2 diabetes: The American College of Sports Medicine and the American Diabetes Association - joint position statement executive summary. Diabetes Care, 33, 2692-2696. Přejít na PubMed...
  16. Danis, A., Kyriazis, Y., & Klissouras, V. (2003). The effect of training in male prepubertal and pubertal monozygotic twins. European Journal of Applied Physiology, 89(3-4), 309-318. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Dannerberg, A. L., Keller, J. B., Wilson, P. W., & Castell, W. P. (1989). Leisure-time physical activity in the Framigham Offspring Study. Description, seasonal variation, and risk factor correlates. American Journal of Epidemiology, 129(9), 76-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Dickinson, H. O., Mason, J. M., Nicolson, D. J., Campbell, F., Beyer, F. R., Cook, J. V., … Ford, G. A. (2006). Lifestyle interventions to reduce raised blood pressure: A systematic review of randomized controlled trials. Journal of Hypertension, 24, 215-233. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Eaton, C. N. (1992). Relation of physical activity and cardiovascular fitness to coronary heart disease. Part I: A meta-analysis of the independent relation of physical activity and coronary heart disease. Journal of American Board of Family Practitioners, 5, 31-42.
  20. Ericsson, K. F., & Lindgärde, F. (1996). Poor physical fitness, and impaired early insulin response but late hyperinsulinemia, as predictors of NIDDM in middle-aged Swedish men. Diabetologia, 39, 573-579. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Firstbeat Technologies. (2014). Automated fitness level (VO2max) estimation with heart rate and speed data. Staženo z http://www.firstbeat.com
  22. Ford, E. S., Kohl, K. W., Mokdad, A. H., & Ajani, U. A. (2005). Sedentary behavior, physical activity, and the metabolic syndrome among U. S. adults. Obesity Research, 13, 608-614. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Fox, E. L., & Mathews, D. K. (1981). The physiological basis of physical education and athletics. Philadelphia: Saunders Coll. Publ.
  24. Friedenreich, Ch. M., & Orenstein, M. R. (2002). Physical activity and cancer prevention. Etiological evidence and biological mechanisms. Journal of Nutritrion, 132, 3465-3464.
  25. Gronek, P., Holdy, J., Krysciak, J., & Stanislawski, D. (2013). Maximal oxygen uptake is associated with the snp 13470 G > C polymorphism of the mitochondrial NADH dehydrogenase subunit 5 gene (mtND5) in caucasians from Poland. TRENDS in Sport Science, 4, 189-196.
  26. Gutin, B., & Kasper, M. J. (1992). Can vigorous exercise play a role in osteoporosis prevention? A review. Osteoporosis International, 2(2), 55-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Hagberg, J. M., Moore, G. E., & Ferrell, R. E. (2001). Specific genetic markers of endurance performance and V̇O2max. Exercise & Sport Sciences Reviews, 29(1), 15-19. Přejít k původnímu zdroji...
  28. Halbert, J., Silagy, C. A., Finucane, P., Withers, R. T., Hamdorf, P. A., & Andrews, G. R. (1997). The effectiveness of exercise training in lowering blood pressure: A meta-analysis of randomized controlled trials of 4 weeks or longer. Journal of Human Hypertension, 11, 641-649. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Hambrecht, R., Wolf, A., Gielen, S., Linke, A., Hofer, J., Erbs, S., … Schuler, G. (2000). Effect of exercise on coronary endothelial function in patients with coronary artery disease. New England Journal of Medicine, 342, 454-460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Hamer, M. (2006). The anti-hypertensive effects of exercise. Sports Medicine, 36, 109-116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Helmrich, S., Ragland, D. R., Leung, R. W., & Paffenbarger, R. S. Jr. (1991). Physical activity and reduced occurrence of non insulin-dependent diabetes mellitus. New England Journal of Medicine, 325, 147-152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Holloszy, J. O., & Coyle, E. F. (1984). Adaptations of skeletal muscel to endurance exercise and their metabolic consequences. Journal of Applied Physiology, 56, 831-838. Přejít na PubMed...
  33. Honig, C. R., Connett, R. J., & Gayeski, T. E. J. (1992). O2 transport and its interaction with metabolism: A systems view of aerobic capacity. Medicine and Science in Sports and Exercise, 24, 47-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Howley, E. T., Bassett, D. R., & Welch, H. G. (1995). Criteria for maximal oxygen uptake: Review and commentary. Medicine and Science in Sports and Exercise, 9, 1292-1301. Přejít k původnímu zdroji...
  35. Hu, F. B., Leitzmann, M. F., Stampfer, M. J., Colditz, G. A., Willett, W. C., & Rimm, E. B. (2001). Physical activity and television watching in relation to risk for type 2 diabetes mellitus in men. Archives of Internal Medicine, 161, 1542-1548. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Cheng, Y., Macera, C. A., Addy, C. L., Sy, S. L., Wieland, D., & Blair, S. N. (2003). Effects of physical activity on exercise tests and respiratory function. British Journal of Sports Medicine, 37, 521-528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Imamura, H., Yoshimura, Y., Okishima, K., Iide, K., Mazura, R., Noda, Y., … Nagata, A. (2009). Physical activity, physical fitness and coronary heart disease risk factors in collegiate women. Journal of Health Sciences, 55, 611-618. Přejít k původnímu zdroji...
  38. Jackson, S. C., Wysocki, T., & Hartus, M. A. (1992). The association between physical fitness and non-insulin dependent diabetes in men and women. Medicine and Science in Sports and Exercise, 24, 561-564. Přejít k původnímu zdroji...
  39. Jetté, M., Sidney, K., Quenneville, J., & Landry, F. (1992). Relation between cardiorespiratory fitness and selected risk factors for coronary heart disease in a population of Canadian men and women. Canadian Medical Association Journal, 146, 1353-1360. Přejít na PubMed...
  40. Kannel, W. B., Wilson, P., & Blair S. N. (1985). Epidemiological assessment of the role of physical activity and fitness in development cardiovascular disease. American Heart Journal, 109, 876-885. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Karlsen, T., Leinan, I. M., Bækkerud, F. M., Lundgren, K. M., Tari, A., Steinshamn, S. L., … Rongmo, Ø. (2015). How to be 80 years old and have a VO2max of a 35 year old. Hindawi Publ. Corp: Case Report Medicine. Staženo z http://dx.doi.org/10.1155/2015/909561 Přejít k původnímu zdroji...
  42. Kelley, G. A., & Kelley, K. S. (2007). Effects of aerobic exercise on lipids and lipoproteins in adults with type 2 diabetes a meta-analysis of randomized-controlled trials. Public Health, 121, 643-655. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Kishida, T., Inaba, R., & Iwata, H. (1997). Relationships between maximal oxygen uptake (VO2max) and physical activity, blood pressure and serum lipids. Nihon Eiseigaku Zasshi, 52, 475-480. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Klissouras, V., Pirnay, F., & Petit, J. M. (1973). Adaptation to maximal effort: Genetics and age. Journal of Applied Physiology, 25(2), 288-293.
  45. Kodama, S., Saito, K., Tahala, S., Maki, M., Zachu, Y., Asumi, M., … Sone, H. (2009). Cardiorespiratory fitness as a quantitative predictor of all-cause mortality and cardiovascularevents in healthy men and women. Journal of American Medical Association, 301, 2024-2035. Přejít k původnímu zdroji...
  46. Laaksonen, D. E., Lakka, H. M., Salonen, J. T., Niskanen, L. K., Rauramaa, R., & Lakka, T. A. (2002). Low levels of leisure time physical activity and cardiorespiratory fitness predict development of the metabolic syndrome. Diabetic Care, 25, 1612-1618. Přejít k původnímu zdroji...
  47. Lee, I. M. (2003). Physical activity and cancer prevention: Data from epidemiologic studies. Medicine and Science in Sports and Exercise, 35, 1623-1627. Přejít k původnímu zdroji...
  48. Lee, I. M., Sesso, H. D., & Paffenbarger, R. S. Jr. (2003). Relative intensity of physical activity and risk of coronary heart disease. Circulation, 107, 1110-1116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Lees, S. J., & Booth, F. W. (2004). Sedentary death syndrome. Canadian Journal of Applied Physiology, 29(4), 447-460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Leite, S. A. O., Monk, A. M., Upham, P. A., Chacra, A. R., & Bergenstal, R. M. (2009). Low cardiorespiratory fitness in people at risk for type 2 diabetes: Early marker for insulin resistance. Diabetology & Metabolic Syndrome. doi: 10.1186/1758-5996-1-8 Přejít k původnímu zdroji...
  51. Loos, R. J., Hagberg, J. M., Pérusse, L, Roth, S. M., Sarzynski, M. A., Wolfarth, B., … Bouchard, C. (2015). Advances in exercise, fitness, and performance genomics in 2014. Medicine and Science in Sports and Exercise, 47, 1105-1112.
  52. Manson, J., Nathan, D. M., Krolewski, A. S., Stampfer, M. J., Willett, W. C., & Hennekens, C. H. (1992). A prospective study of exercise and incidence of diabetes among U. S. physicians. Journal of American Medical Association, 268, 63-67. Přejít k původnímu zdroji...
  53. McAuley, E. (1994). Physical activity and psychosocial outcomes. In C. Bouchard, R. J. Shephard, & T. Stephnes (Eds.), Physical activity, fitness, and health (pp. 51-68). Champaign, IL: Human Kinetics.
  54. McMurray, R. G., Ainsworth, B. E., Harrell, J. S., Griggs, T. R., & Williams, O. D. (1998). Is physical activity or aerobic power more influential on reducing cardiovascular disease risk factors? Medicine and Science in Sports and Exercise, 30, 1521-1529. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  55. McGavock, J. M., Anderson, T. J., & Lewanczuk, R. Z. (2006). Sedentary lifestyle and antecedents of cardiovascular disease in young adults. American Journal of Hypertension, 19, 701-707. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  56. Mehri, S. N., Khoshnevis, M. A., Zarrehbinan, F., Hafezi, S., Ghasemi, A., & Ebadi, A. (2007). Effect of treadmill exercise training on VO2peak in chronic obstructive pulmonary disease. Tunaffos, 6, 18-24.
  57. North, T. C., McCullagh, P., & Vu Tran, Z. (1990). Effect of exercise on depression. Exercise and Sports Science Review, 18, 379-415. Přejít k původnímu zdroji...
  58. Nyholm, B., Mengel, A., Nielsen, S., Skjaerbaek, Ch., Moller, N., Alberti, K. G. M. M., & Schmitz, O. (1996). Insulin resistance in relatives of NIDDM patients: The role of physical fitness and muscle metabolism. Diabetologia, 39, 813-822. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  59. Ogawa, T., Spina, R. J., Martin, W. H., Kohrt, W. M., Schechtman, K. B., Holloszy, J. O., … Ehsani, A. A. (1992). Effects of aging, sex, and physical training on cardiovascular responses to exercise. Circulation, 86, 494-503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  60. Patton, J. F., Vogel, J. A., & Mello, R. P. (1982). Evaluation of a maximal predictive cycle ergometer test of aerobic power. European Journal of Applied Physiology and Occupational Physiology, 49(1), 131-140 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  61. Placheta, Z. (1988). Submaximal exercise testing. Brno: LF UJEP.
  62. Placheta, Z., Sieglová, J., & Štejfa, M. (1999). Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. Praha: Grada.
  63. Ready, A. E., & Quinney, H. A. (1982). Alteration in anaerobic threshold as a result of endurance training and detraining. Medicine and Science in Sports and Exercise, 14, 292-296. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  64. Robergs, R. A., & Roberts, S. (2000). Exercise physiology. Boston: McGraw-Hill.
  65. Rosenberg, W. (2015). How does BMI affects VO2. Staženo z Livestrong.com/article/356365
  66. Rosolová, H. (2012). Kardiometabolický syndrom. Praha: Maxdorf.
  67. Rowland, T. W. (1991). Effects of obesity on aerobic fitness in adolescent females. American Journal of Diseases of Children, 145, 757-762. Přejít na PubMed...
  68. Salmon, J., Timperio, A., Telford, A., Carver, A., & Crawford, D. (2000). The association between television viewing and overweight among Australian adults participating in various levels of leisure time physical activity. International Journal of Obesity and Related Metabolic Disorders, 24, 600-606. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  69. Salmon, J., Campbell, K. J., & Crawford, D. A. (2006). Television viewing habits associated with obesity risk factors: A survey of Melbourne schoolchildren. Medical Journal of Australia, 184, 64-67.  Přejít na PubMed...
  70. Seliger, V., & Bartůněk, Z. (1976). Mean values of various indices of physical fitness in the investigation of Czechoslovak population aged 12-55 years. Praha: ČSTV.
  71. Shephard, R. J. (1994). Aerobic fitness and health. Champaign, IL: Human Kinetics.
  72. Storer, T. W, Davis, J. A., & Caiozzo, V. J. (1990). Accurate prediction of VO2max in cycle ergometry. Medicine and Science in Sports and Exercise, 22, 704-712. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  73. Verma, S. S., Gupta, J. S., & Malhotra, M. S. (1977). Prediction of maximal aerobic power in man. European Journal of Applied Physiology and Occupational Physiology, 36(3), 215-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  74. Taylor, D. (2014). Physical activity is medicine for older adults. Postgraduate Medical Journal, 90, 26-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  75. Wahlund, H. (1948). Determination of physical working capacity. Acta Medica Scandinavica, Supplementum 215, 1-127.
  76. Wei, M., Gibbons, L. W., Kampert, J. B., Nichaman, M. Z., & Blair, S. N. (2000). Low cardiorespiratory fitness and physical inactivity as predictors of mortality in men with type 2 diabetes. Annals of Internal Medicine, 132, 605-611. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  77. Whelton, S. P., Chin, A., Xin, X., & He, J. (2002). Effect of aerobic exercise on blood pressure: A meta-analysis of randomized, controlled trials. Ann. Intern. Med., 136, 493-503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  78. Wilmore, J. H., & Costill, D. L. (1994). Physiology of sport and exercise. Champaign, IL: Human Kinetics.
  79. Wyndham, C. H. (1967). Submaximal tests for estimating maximum oxygen uptake. Canadian Medical Association Journal, 96, 736-742. Přejít na PubMed...