Tělesná kultura, 2016 (roč. 39), číslo 2

Tělesná kultura 2016, 39(2):63-70 | 10.5507/tk.2015.018

Pohybové aktivity 11-15letých dětí s onkologickým onemocněním: pilotní studie disHBSC

Tomáš Vyhlídal, Ondřej Ješina, Kateřina Holická
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika

Východiska: Již o roku 1993 se Česká a Slovenská republika, spolu s dalšími zeměmi z Evropy a Severní Ameriky, účastní v pravidelných 4letých intervalech mezinárodního projektu HBSC (The Health Behavior in School-aged Children; pro naše účely disHBSC - myšleno "with disability"). Hlavními cíli této výzkumné studie je zjistit determinanty ovlivňující zdraví a životní styl žáků a komparovat výsledky na mezinárodní úrovni. Až do roku 2013 se ovšem výzkumného šetření nemohly zůčastnit děti se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním (byly z výzkumu vyjmuti). Na základě iniciativy WHO byly v rámci těchto kategorií do šetření zahrnuty také děti s onkologickým onemocněním. Ve snaze začlenit i tuto cílovou skupinu byla vytvořena nová studie disHBSC, která si klade za cíl prohloubit znalosti o zdraví a se zdravím souvisejícím chováním této cílové skupiny.

Cíl: Cílem výzkumného šetření je zjistit vybrané determinanty ovlivňující účast dětí s onkologickým onemocněním ve věku 11-15 let v pohybových aktivitách. Dílčím cílem je zjistit jejich sebehodnocení a aspirační úroveň, která s realizací pohybových aktivit bezprostředně souvisí.

Metodika: K výzkumnému šetření byla použita pilotní verze dotazníkového protokolu disHBSC. Tato pilotní verze je odvozena z dotazníkového protokolu, který byl použit v roce 2010 a vycházel z mezinárodní verze dotazníku HBSC. Pilotní verze dotazníku obsahovala 41 otázek, které jsou rozděleny do několika tematických okruhů - základní sociodemografické ukazatele a specifické oblasti chování (které mají významný vztah k tělesnému a duševnímu zdraví dětí) - zdraví, stravovací návyky, pohybová aktivita a volný čas, užívání návykových látek, sebehodnocení a aspirace, religiozita, násilí, škola, rodina a vrstevníci. Do výzkumného šetření nebyly zařazeny děti s přidruženým postižením typu amputace, zrakové postižení apod. S ohledem na principy "lékařského tajemství" a nemožnosti přístupu k podrobným lékařským zprávám, není možné dále skupiny dětí strukturovat dle konkrétního typu onemocnění, způsobu a délky léčby.

Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že děti s onkologickým onemocněním přisuzují pohybovým aktivitám pozitivní význam a vnímají je jako prostředek, který vede ke zlepšení jejich zdraví. Z tématického bloku "Sebehodnocení a aspirace" je patrné, že většina dětí hodnotí pozitivně své další možnosti vzdělávání. Jsou motivované ke svému dalšímu kariérnímu růstu. Hodnotí také kladně své dovednosti, které u nich mohou obdivovat druzí.

Závěry: Přestože děti s onkologickým onemocněním přisuzují pohybové aktivitě pozitivní vliv, nedosahují doporučení Evropské unie pro pohybovou aktivitu. K evropskému doporučení se přibližuje pouhá jedna šestina chlapců a sotva jedna třetina dívek.

Physical activity 11-15 years old children with oncological disease: pilot study disHBSC

Background: As of 1993, the Czech and Slovak Republic, along with other countries of Europe and North America, participating in regular intervals to 4 year international project HBSC (Health Behavior in The School-aged Children, for our purposes disHBSC - "with disability"). The main objective of this research study is to identify determinants of health and lifestyle pupils and compare the results on the international level. Up to this time, however, the research could not include pupils with disabilities and physical handicaps. On the initiative of WHO were within these categories in the survey also included pupils with cancer. In order to integrate these students, a new study disHBSC, which aims to increase knowledge of health and health behaviors, related to them this target group.

Objectives: The aim of the research investigation is to determine the selected determinants affecting the participation of pupils with oncological diseases in the age 11-15 years in physical activities. Part of the aim is to find out their self-assessment and aspiration level, which with the realization of physical activities can immediately relate to. The purpose of the investigation is, however, in particular the pilot revealed any organizational and substantive uncertainties and upgrade research technique with regard to the needs and options of the target group.

Methods: The research survey used a pilot version of the questionnaire protocol disHBSC. This pilot version is derived from the questionnaire protocol that was used in 2010 and based on the international version of the questionnaire HBSC. A pilot version of the questionnaire contained 41 questions, which are divided into several thematic areas - basic sociodemographic characteristics and behaviors specific areas (which have a significant relationship to physical and mental health of children and youth) youth health, eating habits, physical activity and leisure use substance abuse, self-esteem and aspirations, religiosity, violence, school, family and peers. The children with associated disabilities type amputation, visual impairment, etc. were not included to the research investigation were not included. We are not able, with regard to the principles of "confidentiality" and the impossibility to access to detailed medical reports, it mean's not to be possible to dale to structure a particular type of disease and length of treatment.

Results: It appears from the research investigation focused on the thematic block "physical activity and leisure", that young people with oncological diseases mobility activities give a positive meaning and they perceive it as a means that leads to improvements in their health. From the thematic block "of self-evaluation and aspirations", it is evident that the majority of respondents see their possible formal education positively. They judge their skills positively.

Conclusions: Although young people with cancer attributed to physical activity a positive effect, does not comply with European Union recommendations for physical activity. The European recommendation is closest mere sixth of boys and girls barely one-third.

Keywords: lifestyle, adapted physical activity, health, long-term disease

Vloženo: duben 2015; Přijato: říjen 2015; Zveřejněno: prosinec 2016

Stáhnout citaci

Reference

  1. Bloom, J. R., Petersen, D. M., & Kang, S. H. (2007). Multi-dimensional quality of life among long-term (5+ years) adult cancer survivors. Psycho-Oncology, 16, 691-706. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Brindová, D., & Ješina, O. (2013). How to adapt HBSC method for school-aged children with disabilities? Nepublikovaná prezentace, HBSC meeting, Toulouse 2013.
  3. Daďová, K., Radvanská, J., & Radvanský, J. (2014). Pohybová aktivita dětí s odléčeným onkologickým onemocněním - teorie a praxe. In T. Vyhlídal & K. Holická (Eds.), Pohybové aktivity v dětské onkologii (p. 23). Praha: Powerprint.
  4. Hrstková, H., & Bothová, P. (2012). Pohybová aktivita u jedinců po prodělaném nádorovém onemocnění v dětství. Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi, 3(1), 54-59.
  5. Ješina, O. (2014). Fenomén neopodstatněného uvolňování ze školní tělesné výchovy. Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi, 5(2), 23.
  6. Ješina, O. (2012). Představení strategie "disHBSC" v ČR. Nepublikovaná prezentace, HBSC meeting, Košice 2012.
  7. Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., & Csémy, L. (2011). Národní zprávao zdraví a životním stylu dětí a školáků. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  8. Koutecký, J. (1997). Nádorová onemocnění dětí a mladistvých. Praha: Karolinum.
  9. Kudláček, M., & Ješina, O. (2008). Integrace žáků s tělesným postižením do školnítělesné výchovy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  10. Martinková, S., & Hrstková, H. (2011). Zvyšování kvality života dětí s onkologickým onemocněním prostřednictvím programů zaměřených na pohybové aktivity. In A. Vyskočilová (Ed.), Sborník příspěvku 1. České národní konference aplikovaných pohybových aktivit (p. 26). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  11. Nadační fond dětské onkologie Krtek. (2007). Klinika dětské onkologie fakultní nemocnice Brno. Retrieved from the World Wide Web: http://www.krtek-nf.cz
  12. Pokyny EU pro pohybovou aktivitu. (2008). Doporučená politická opatření na podporu zdraví upevňujících pohybových aktivit. Retrived from http://www.msmt.cz/sport/pokyny-eu-pro-pohybovou-aktivitu
  13. Štěrba, J. (2014). Problematika péče o děti po léčbě zhoubného nádoru nesmí končit s posledním podáním chemoterapie. In T. Vyhlídal & K. Holická (Eds.), Pohybové aktivity v dětské onkologii (p. 23). Praha: Powerprint.
  14. Vičar, M., Válková, H., & Protić, M. (2013). Sportovní talent - psychologická perspektiva. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  15. Vorlíček, J. (2007). Kvalita života v onkologii - o čem je řeč? Nepublikovaná prezentace, Symposium České onkologické společnosti, Rajhrad 2007.
  16. Vyhlídal, T., Holická, K., & Ješina, O. (2013). Projekt Krtek v síti. Studia sportiva, 7(3), 315-321.
  17. Vyhlídal, T., & Ješina, O. (2010). Hodnotová orientace dětí s onkologickým onemocněním ve vztahu ke kvalitě života a pohybovým aktivitám. Tělesná kultura, 33(3), 84-100.
  18. World Health Organization. (2003). WHO global strategy on diet, physical activity and health: European regional consultation meeting report. Kodaň: WHO.